Středisko Járy Kaštila

Vznik a vývoj skautingu v Prostějově

Počátky

Počátky skautingu v Prostějově sahají do roku 1916, kdy se v létě toho roku účastnil Jiří Wolker skautského tábora pod vedením zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka. Po návratu z tábora se Jiří pokusil založit v Prostějově skautský oddíl. Společně s Karlem Wichterlem se stal prvním vůdcem skautské společnosti v Prostějově. Skupina aktivně pěstovala sport, především kopanou a cyklistiku, chodila hodně do přírody, vyžívala se také umělecky, hlavně zpěvem a hrou v malé kapele, ale také inscenací ochotnických představení. Postupem času se kolem Wolkera soustředili mladíci, jejichž činnost se stále více stávala jakýmsi „salónním skautingem“.  Pořádali čajové dýchánky, literární kroužky a debatní schůzky. Jednalo se o mládež z lépe situovaných rodin. Wolkrova skautská angažovanost v podstatě skončila v roce 1919, kdy odešel na studia do Prahy. Byl to student reálky Václav Velínský, který vlastně uvedl skauting v Prostějově v život. Za pomoci studenta z obchodní akademie, Semlera, utvořili ze studentů skautskou jednotku a požádali tehdejšího profesora Cwettlera o spolupráci. Profesor Cwettler je odkázal na profesora Jana Sedláčka, který se ujal vedení této jednotky a ihned vyvíjel mimořádnou činnost. Tato skupina provozovala „ryzí“ skauting, spíše setonovsky orientovaný. Kromě života v přírodě a s přírodou si členové hodně pomáhali mezi sebou, ale též raněným vojákům z front 1. světové války. Aktivně se účastnili revolučního a protirakouského dění na podzim roku 1918. Účastnili se celostátní akce „Skautská pošta“ - tedy zajištění kurýrní služby nově vznikajících státních institucí. K výraznému impulsu v organizování skautingu v Prostějově došlo hlavně po letních prázdninách roku 1919, kdy se zformovalo sedm skautských oddílů. Na obchodní akademii založili skautský oddíl bratr Semler a bratr Dienetl, jedná se patrně o vůbec první řádně organizovaný a 30. října 1919 „Svazem Junáků Skautů republiky československé - JS-RČS“ registrovaný oddíl. Následoval oddíl při místní reálce pod vedením br. Velínského, třetí oddíl pak založili bratři Zelenka a Tomica a čtvrtý bratři Kronek a Pavlák. V blízké obci Krasice vytvořil samostatný oddíl br. Mareš. Již v listopadu 1919 bylo oficiálně registrováno na 300 členů.

Další vývoj

Byl to studující reálky Václav Velínský, který vlastně uvedl skauting v Prostějově v život. Za pomoci studujícího na obchodní akademii Semlera v polovici roku 1919 utvořil ze studujících skautskou jednotku a požádali tehdejšího profesora Cwettlera o jeho součinnost. Pan profesor Cwettler - tehdy hodně zaměstnán odkázal je na profesora Jana Sedláčka, který ve své známé ochotě ujal se vedení této jednotky a vyvíjel ihned mimořádnou činnost. Zejména, když pak později ujal se skautské práce studující Rudolf Plajner - později náčelník čsl. Junáka - který vydatně pro skautskou myšlenku a výchovu pracoval. Takto hned z počátku utvořilo se sedm oddílů, čítajících přes 120 skautů. Nebylo však finančních prostředků, neboť ve veřejnosti nebyla tato skautská myšlenka plně pochopena. Proto konali tito první prostějovští skauti různé práce, aby tímto způsobem pro své oddíly získali některý groš. Nikdo se za práci nestyděl, konala se s nadšením a s radostí. Pomáhalo se, kde se dalo, za dobré skutky se však nebrala žádná úplata. Aby skauting mohl zde vykonati své velké obrodné poslání, bylo nutno, aby měl oporu o sbor zkušených přátel mládeže a vychovatelů ze všech vrstev, aby jemu radou i skutkem připravovali cestu a proto bylo utvořeno z těchto a příznivců místní sdružení, které se ustanovilo dne 6. února 1920. Na této velmi četně navštívené schůzi, kdež zastoupeny byly veškeré spolky bylo založení tohoto sdružení přijato s velkým nadšením a slíbena ze všech stran pomocná ruka, zejména, když br. prof. Sedláček podal obšírný výklad a přehled dosavadní činnosti zdejšího skautingu. Jako první starosta skautů v Prostějově byl zvolen ředitel vyšší reálky br. Karel Beneš, okresním zpravodajem prof. Sedláček. Do výboru byli dále zvoleni:

s. Raichstäddterová, místostarostkou br. Bašný jednatelem br. prof. Jonáš pokladníkem br. MUDr Pažout, insp. Hruban, br. Nekula, bři Novák, Dostál, Svoboda, prof. Kýr, Friedrich, Janoušková, Moric, Dr. Svozil, Mrázková, Jelínková, Kubelkova, Vencovská, Kubíčková, Velinský, Plajner, Červinka.

Tímto sborem starších bylo vedení skautingu velice posíleno a také další činnost se velmi rozvíjela, takže nebylo pak ani možno všechny hochy přijati, kteří se do skautingu hlásili, nebo nebylo ještě dosti zkušených vůdců. Po dvou letech byl zvolen starostou ředitel obchodní akademie br. Ing. Oldřich Koldovský, který skauting vedl opět dva roky, načež jako starosta byl zvolen br. Jan Sedláček, který vedl hnutí více než 11 roků. Jednotlivé oddíly byly vedeny dobrými a osvědčenými vůdci a to:

I. oddíl vedl studující Preis, II. oddíl Nekula, III. oddíl Zelenka, IV. oddíl Hronek, V. oddíl Galaš, VI. oddíl Cepička.

Během doby utvořily se také dva oddíly dívčí za vedení Štanderové a Komárkové. Během několika let ovšem byli vůdci oddílů vystřídáni mladšími silami, neboť snahou každého vůdce bylo vycvičiti si nejlepšího skauta ze svého oddílu jako svého zástupce. Co všechno skauting v Prostějově vykonal nelze jednotlivě vylíčiti, neboť k tomu bychom potřebovali objemnou knihu. Skaut se nechlubí, je skromný, tichý, ale vždy připraven k pomoci svému bližnímu. Všechny oddíly pracovaly a vyvíjeli velmi dobrou činnost, zejména nutno uvést, že oddíl I a IV byly co do počtu nejsilnější a činnost jejich byla vždy mimořádná a to proto, že měly dobré vůdce. Skauting připravoval mládež nejen k úplné samostatnosti, nýbrž pěstoval i sport, divadlo, hudbu, zpěv. Pořádal besídky, divadla, výstavky, zájezdy, letní tábory a podobně. Nedostával odnikud subvence, byl odkázám pouze na sebe a jen na ojedinělé příznivce, avšak jeho činnost šla nezadržitelně kupředu. I přes to, že právě zdejší skauting složen byl z nejchudších a tudíž finanční boj byl velmi těžký, postupoval skauting stále ve svém růstu, takže prostějovský sbor byl počítán jako jeden z největších a nejlepších na Moravě. Vychoval a připravil pro život tisíce hochů a dívek překlenujíc všechny společenské, politické i náboženské rozdíly skutečným bratrstvím. Těžkou ranou byl postižen prostějovský skauting odchodem br. prof. Plajnera do Holešova. Byl to vzor skauta, který přinášel skautingu ty největší oběti nejen morální, ale i finanční. Jeho přičiněním a úsilím byl zřízen stavební fond, který umožnil v roce 1933 postaviti stálý letní tábor v krásné horské krajině na vlastním pozemku. Br. Dr. Plajner za svého působení v Prostějově byl duší celého skautingu, milován a ctěn ode všech a jeho slovo platilo ve všem a u všech. I po svém odchodu navštěvoval Prostějov dle možnosti a jak sám řekl: „rád prodléval v našem skautském středu" Později převzali vedení skautingu v Prostějově osvědčení pracovníci br. okresní zpravodaj Kovařík, br. Černoušek a Adámek a jiných starších skautů, kteří celý sbor vedli vzorně a obětavě dále. Mimo obvyklých zájezdů do vnitrozemí zůčastnili se zájezdu do Anglie, světového sjezdu v Jedlové /Maďarsko/ a v Lotyšsku. Junácký vývoj zdárně pokračoval až do roku 1938. Místo oslav dvacetiletí republiky přišel Hitler, aby připravované slavnosti udusil dýmem, z něhož později vyšlehl plamen nové, všesvětové války. "Junák" byl rozpuštěn majetek zabaven, zatýkání a celá čtvrtstoletá práce a výstavba se sesula jako hromádka z karet. Junácké oddíly zmizely, některé skutečně, jiné předstíraně, ale junácký duch a touha po svobodě zůstaly. Nic je nezlomilo pět let nečinnosti, skrývání se, přetvářky, kuratorium. Dokladem bylo okamžité nastoupení junácké mládeže do bojů a práce pro novou republiku. Kořeny Junáka byly pěstovány dobře, hezhynuly, neuschly, nebyly vyvráceny....   004_rust_skautingu_28

Podporují nás

krol-logo
Statutární město Prostějov
Obec Výšovice
znakSMR Obec Smržice
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
nadacni-fond-tesco
Website developed by Smurf & Pompo | Powered by WordPress | administrace | Hosted on lebeda.skauting.cz


Login

Lost your password?