Na hrad Helfštýn jezdí naše středisko již déle jak 15 let. Cílem výpravy je vždy pomoc se správou a údržbou hradu, tak jak ji kdysi dávno zahájili Brontosauři, kteří i dnes zaplní většinu víkendovek na hradě. Naše víkendovka vyšla na prodloužený víkend od 8. května do 11. května. Využili jsme toho a na státní svátek naplánovali výpravu i pro rodiče a naše vlčata a světlušky, kteří jsou na brigádu ještě malí. S rodiči se nás v Prostějově na nádraží sešlo rovných 47. Naštěstí to s námi České dráhy zvládli a dokonce nám pro rodičovskou skupinu nabídli výhodnější variantu jízdného. Cesta vlakem proběhla bez větších potíží, menší zmatek na nádraží v Olomouci vyvolal Šot informací, že nám to určitě jede z jiného nástupiště, než jsem si já našel v mobilu. Naštěstí jsem omyl zjistil dřív než se nám podařilo celou naši skupinu dostat zpátky do podchodu. Další přestup v Přerově byl již bez komplikací a my úspěšně obsadili celý jeden vagón. Na nádraží rodičovská skupina dostala zadání jejich úkolu: „získat klíče od hradu“. 
Rodiče se úkolu zhostili s plným nasazením a bojovali s první šifrou, která jim měla dát informaci o poloze dalšího klíče. Někteří trápili mozkové závity a lovili z paměti jednotlivá písmenka morseovky, jiní zase trápili své potomky. Nakonec se všichni dobrali výsledku a tak jsme při vystupování v Lipníku nad Bečvou přesně věděli, že naším dalším cílem je místní zámek.
Na překrásné střešní zahradě je i kašna, kde bylo třeba vylovit další klíč. Tentokrát byla šifra snadná a všichni ji zvládli bez potíží. Na zdlouhav
é luštění totiž nebyl čas, na hrad nám zbýval ještě pořádný kus cesty. Pokračovali jsme tedy k Naučné stezce Škrabalka, kde byl další klíč. Potom si chvíli odpočinuli v Týně nad Bečvou při nalezení již 4. klíče. Odpočinek to byl důležitý, protože byl před námi závěrečný výstup k hradu a před ním, pod prvním mostem vysel poslední klíč. Tím jsme získali všechny klíče a mohli tak jít do hradu. Tam nás již čekala předsunutá jednotka Ája, Pavel a Domča, kteří pro nás připravovali oběd. Rodiče mezitím dostali „rozchod“ na prohlídku hradu. Snědli jsme si oběd a pomalu byl čas na cestu zpět na vlak. Rodičovská skupina pod vedením Ferdy se tedy vydala zpět a my ostatní jsme se šli ubytovat a zahrát si nějakou tu hru. V pátek dopoledne jsme pomohli se sečením trávy na „Široké“, připravili výborný oběd a vydali se na výlet k blízkému vrcholu Maleník. Můj odhad o délce 6 – 8 km se moc nepovedl a tak jsme se vrátili před sedmou hodinou s dvanácti kilometry v nohách. Bylo to tak akorát, abychom se příjemně unavili a zůstalo nám dost sil na sobotní brigádu. 
V sobotu jsme se tedy pustili do práce. Holky šly hrabat posečenou trávu a zbytek vyrazil „těžit“ dřevo do výseku na severním svahu pod hradem. Technickou podporu jsem zajišťoval z hradního traktůrku, tedy do doby, než se na něm pokazil převod od startéru a my zůstali odkázáni na hrubou sílu. Tou dobou nás tu však pracovalo již 31 siláků. Po dalším výborném obědě jsme se pustili do práce a odvoz dřeva šel mnohem lépe než s líným a hlučným taktůrkem. K večeru jsme udělali krátkou střediskovou radu, abychom si schválili hlášenku letošního tábora a k večeru se pustili do malého čuďáku a opékání tradiční helfštýnské večeře – špekáčků. Za tmy se k nám pak připojila druhá pracovní skupina olomouckých roverů, kteří s námi sdíleli víkendovku. My co šli spát o chvíli dřív jsme to tak měli s krásným hudebním doprovodem. 
V neděli jsme se probudili do pochmurného rána. Naštěstí byl na programu již jen úklid věže ve které jsme celou dobu bydleli, prohlídka hradu, poslední oběd a cesta na vlak. Cestu nám České dráhy zpestřily nasazením osobního vlaku Elefant City na rychlíkový spoj. Naštěstí pro nás jsme jeli jen jednu stanici z Lipníka do Olomouce. Pak poslední přestup výpravy, osobáček do Prostějova a výpravy byl konec. Všem, kteří se zúčastnili děkuji, odvedli jste velký kus práce. Ferdě děkuji za to, že se nám postarala o rodiče. Áji moc děkuji za přípravu jídelníčku a veškerou starost s vařením a nesmím zapomenout ani na kuchařské pomocníky Pavla a Hroba (Kýblovi o kousek míň, neměl v tu sobotu zaspat). Za celé středisko zapsal Smurf.
Článek v novinkách – 31 prostějovských Skautů pomáhalo Helfštýnu